FC Hlavonožci na niti - Reage boys 2:4 (2:1)
V druhém kole jsme po dlouhé době byli nuceni vyrazit do Vysočan na Zákostelní, kterou mají jako své domácí hřiště Hlavonožci na niti. S nimi jsme se v dávné minulosti už několikrát utkali, ale bylo to ještě v době předcovidové, takže těžko z toho cokoliv usuzovat, neb minimálně složení našeho mančaftu se za tu dobu značně proměnilo (…a soupeřovi se povedlo prokousat až do 3. ligy, v níž působil ještě loni na jaře). Každopádně do zápasu jsme určitě nešli nějak moc optimisticky naladěni, protože soupeř, od pohledu fyzicky docela slušní kousci, disponovali ideálními osmi hráčí do pole, my měli na střídání jen jednoho, navíc zchromlého kusa.
Zápas začal oboustranně opatrně, o nějakých šancích si mohly oba týmy jen nechat zdát. I tak do poločasu tři góly padly – dva do naší sítě, jeden do té soupeřovy a ve všech případech to bylo po standardní situaci. Hlavonožci se trefili po autovém vhazování a z rohy, za nás po rohu na průběžných 1:1 dával Kuba. Takže půle 1:2, ale asi tou nejdůležitější zprávou z první třicetiminutovky bylo, že se se soupeřem přes to všechno dá hrát.
Když pak hned po návratu z kabin vyrovnal Sam, byli jsme na koni. Vzhledem k okolnostem to teda nějaká ofenzivní smršť nebyla, ale vzadu jsme si hru celkem v poklidu hlídali a směrem dopředu, kdykoliv se naskytla byť i jen sebemenší možnost, zkusili jsme ji využít. A to se nám gólově do konce spielu podařilo ještě dvakrát. Nejprve z rohu se podruhé v zápase trefil Kuba a deset minut před koncem dal na náš zisk dvou bodů razítko Vlado.
4:2, první dva body podzimní sezóny byly doma. Naše hra z vícero důvodů ještě určitě nebyla ideální, ale vyhráli jsme asi i zaslouženě. Hlavní podíl na ní měl svými dvěma góly Kuba, ale je záhodno zmínit i výkon Tobiase, jemuž větší plac, jenž na Zákostelní je, evidentně seděl.
Reage boys:
Jirka – Míra, Kuba, Sam, Dacájev – Vlado, Tobias
góly: Kuba 2, Sam, Vlado
