Reage boys - Drny FC 4:7 (2:4)
4. listopad – den, kdy se roku 1982 v Brně narodilo první české dítě ze zkumavky, ale stejně tak den, kdy jsme se o třicet let poté utkali s mančaftem s půvabně chundelatým názvem FC Drny. Špíl to byl pro nás důležitý, neb pokud bychom do ligového finiše vstoupit s reálnými šancemi na návrat do čtyřky, bylo záhodno si z něj odnést plný bodový zisk. Ovšem sestava? Důležitosti zápasu příliš neodpovídala, ostatně jak je již našim dobrým zvykem. Zejména o obranné řadě, ze které chyběl s kotníkem marodící Pupík, Richie simulující blíže nespecifikované problémy s lýtkem a nezvěstný Sivi, šlo říci, že je v troskách. Oproti tomu Drny, hošíci ve věku kolem dvacíti let, se sešly snad se třema kusama na střídání…
A jak to bylo dál? V úvodních minutách sice měl soupeř častěji míč na svých kopačkách, stejně tak se prokousal do první šance zápasu. Ovšem i přesto nic nenasvědčovalo tomu, co za zoufalství se odehraje v rozmezí 5. a 15. minuty. V něm jsme po naprosto tragických chybách v defenzivě inkasovali hned čtyřikrát a s naším případným bodovým ziskem, jenž jsme potřebovali jak prase drbání, to vypadalo více než bledě. Pravda, nezabalili jsme to a po gólech Gondíka a Hanse jsme ještě do půlky snížili na přijatelnější rozdíl dvou fíků. Ovšem v průběhu druhé půle jsme opět nabrali čtyřgólové manko a definitivně bylo po zápase. Nic na tom pak nezměnilo ani opět jisté probrání se v podobě gólů Gondíka s Bulharem, naopak poslední slovo opět měli borci Drnů.
Podrobnějšího komentáře k tomuto galapředstavení, které nám s největší pravděpodobností vystavilo stopku do čtvrté ligy, netřeba.
Reage boys:
Rinat – Míra, Bulhar, pan Smůla – Gondík, Chazri, Hans
góly: Gondík 2, Hans, Bulhar
