Filipi FC - Reage boys 3:2 (1:1)
K druhému zápasu Zimního poháru jsme se sešli v sobotní poobědový čas 12.1. na Pražačce. Naše sestava byla v celku podobná té z prvního zápasu, oproti němuž chyběli Koudy z důvodu roboty, bratr-polárník Franz, jehož služeb nebyla tentokrát potřeba a Míra plnící povinnosti vzorného rodiče. Navíc bylo k dispozici řepské trio Matlata – malej Honza – Valderrama junior, neboli Patrik. Soupeřem byl nečitelný tým Filipi, který regulerní Hanspaulku pod tímto názvem nehraje, jedná se o složeninu z borců z vícero mančaftů. Hned po zahlédnutí soupeře bylo jasné, že to tentokrát nebude žádná sranda – všechno mladí kluci (no to je proti nám teď už kde kdo), část z nich mrňaví běhavci, část vytáhlí pořízci kolébavé chůze, čili fotbalisti. A tento předpoklad se bohužel naplnil beze zbytku.
Ke hře samotné tentokrát není bohužel moc co psát, bo to byl mařinec, jaký se jen tak nevidí, ani nebylo divu, když o přestávce rozhodčí tipovali, že spielujeme tak šestou ligu. Útok za útokem se valil na naší bránu, která odpolávala jen díky nezměrnému štěstí a kopyťáctví soupeře v koncovce. Zatímco soupeřův brankář si mohl dát šlofíka, Karlik v té naší se měl co ohánět, což se mu dařilo i díky dobře postaveným tyčím. Když už to vypadalo, že nějakým řízením osudu přežijeme poločas bez inkasované branky, přišel dlouhý pas soupeře na jejich zábukáře, Matlata ve snaze o hlavičku balon jen líznul a to tak nešťastně, že ho Karlovi poslal přesně do protipohybu – 0:1. Do poločasu zbývala už minutka pouhá, přesto se nám podařilo vyrovnat – po ubráněném rohu vyhrál Patrik běžecký souboj se soupeřovým obráncem a luxusním blafákem vyronal na poločasových 1:1.
Druhá půlka začala jako ta první, tj. tlakem soupeře, kterého ovšem vyrovnávající gól pravděpodobně rozhodil natolik, že jeho útočným akcím scházela přesnost, nebezpečnost. A tak když si malý Honza se štěstím narazil balon s Rinatem a podél vyběhnuvšího golmana dal na 2:1, vypadalo to pro nás v tu chvíli velmi nadějně. Soupeř se topil v nepřesnostech, až Karlik z brány zahlásil něco o střelbě soupeře, aby se take zahřál. A tak byl bohužel poslechnut – největší dřevák napřáhnul ke střele z poloviny hřiště, Karel, asi ještě lehce ovíněn z páteční oslavy třicetin Pepiho Bicana, máchnul pěstičkama do prázdna a míč mu zapadnul přesně do vinglu - ve 49.minutě vyrovnáno 2:2. A aby všemu nebyl konec, tři minuty na to zůstal za obranou úplně volný zábukář, pohrál si s brankářem i vrátivšími se obránci a dokonal obrat na 2:3. Ve zbytku času se již na stavu nic nezměnilo, kromě jedné hlavičky Bulhara po autovém vhazování jsme se již lautr na nic nezmohli.
Vzhledem k průběhu zápasu je prohra o jeden gól více než milostivá, bo soupeřovi jsme nestačili snad v jediné herní činnosti. Zpracování balonu, přesná přihrávka, pohyb, střelba, to bylo vše, co nám dělalo nepřekonatelný problém. Snad jen ta destrukce hry nám šla lépe.
sestava Regín:
Karlik – Rinat, malej Honza, Lehy, Bulhar, Matlata – Iwan, Patrik, Hans, Campo
góly: Patrik, malej Honza
