Reage boys - Benda OFC 1:0 (1:0)
V neděli 5.4. jsme na Pražačce vyběhli k zápasu 2.kola proti našim starým známým z týmu Benda OFC, které jsme dle informace od nich v prvním vzájemném zápase o gól porazili. Protože jsme se oproti boji v kole úvodním sešli přece jen v hojnějším počtu, ze sestavy chyběl pouze rekonvalescent Richie, samoprznitel alias domácí „kutil“ Gondík, časově zmatený Iwan (chtěl dorazit v 18:45 místo 15:00…) a pouze v civilu se dostavivší pan Smůla, nic nám tak nebránilo nastoupit poprvé v nových fešných zelených dresech Celticu.
Od úvodních minut se pak začal odehrávat zápas tolik typický pro produkci Reage boys. Borci v zeleném vsadili na léty prověřený křemičitý styl, ze kterého by měli radost příznivci kopané produkované na britských ostrovech v 70. a 80.letech minulého století, který v obranné fázi nepouští soupeře příliš do šancí, ve fázi útočné pak vyprodukuje vyšší počet loženek a to po překvapivě celkem pěkných akcích. Jediným problémem bylo, že se do nich dostával povětšinou jinak velmi aktivně hrající Chazri a nebo „bombarďák“ Teplucha, proti nimž byl i vyhlášený palič Kuka superkanonýrem. Pak ovšem stačilo, aby jen na maličkou chvilku vyběhla na pažit naše checking line Hans – Campo, míč se dostal od nevím koho k druhému jmenovanému, a pro jeho levačku už nebyl nejmenší problém uklidit merunu do branky Bendy 1:0! Po tomto úspěšném zásahu se Campo nechal raději vystřídat, asi aby si nepokazil dojem ze své hry, a naše útočná hra se tak opět vrátila do normálu. A útočná aktivita ze strany Bendy? Když nebudeme počítat neškodné pokusy odněkud z brankové čáry, tak se dostal pouze do jedné vyložené šance, ale tu nejprve Rinat včasným vyběhnutím zneškodnil, a dorážce zabránil Pavel Sivák uklizením míče do autu. Soupeř tak zaujal pouze několika hereckými etudami a pak cholerickým výstupem svého gólmana poté, co se na hřišti objevily dva míče, za což mohl být jen rád, že ho v daný okamžik správně rozhodnuvší soudce neodměnil červenou kartou.
Druhá půle už pro nás až takovým kinderspielem nebyla, soupeř totiž lehce pozměnil taktiku, vysunutím svých útočníků nás donutil nerozehrávat nakrátko jako v poločase prvním, nýbrž se z bezpečnostních důvodů uchýlit k dlouhým nákopům. K tomu jeden z jejich hráčů, evokující vzpomínky na Miroslava Imricha z Abraxasu (jen s vyholenou hlavou), se ujal zahrávání všech autových vhazování a protože byl schopný takto přehodit skoro celé hřiště, jakákoliv tato standardka smrděla gólovým nebezpečím. Naštěstí obrana fungovala bezchybně, co šlo vzduchem, stalo se kořistí Bulhara, co při zemi, to zblokovali obránci. Na Dasajeva tak prošla snad jen jedna jediná střela, na kterou si musel dát pozor, zbytek byl jen takovým řekněme prostředkem k udržení si pozornosti. Nám se pak před brankou Bendy vedlo stejně „úspěšně“ jako v poločase prvním, občas bylo až s podivem, jaké šance také lze nedotáhnout do gólového vyjádření. V jejich zahazování se vystřídali všichni naši hroťáci bez rozdílu, v uvozovkách nejúspěšněji si počínal druhý člen checking line Hans, který chvilku před koncem nastřelil hlavou tyč. A tak jediným, kdo se v druhém poločase zapsal do historie zápasu byl opět Campo, který za pseudofaul (nebo možná spíš za následný brekot, že se toho simulanta ani nedotkl) obdržel žlutou kartu.
sestava Regín:
Rinat 6 – Míra 6, Bulhar 6, Lehy 5, Pavel Sivák 5 – Chazri 5, Teplucha 5, Hans 5, Campo 6
gól: Campo
Protože sezona je v plném proudu, nastal ten správný čas pro pozorování mladých talentů, poctil nás svojí přítomností na zápase Giovanni Trappatoni, spolupracovník Gazzetty dello Sport, který se tomuto italskému plátku svěřil s několika postřehy z dění na Pražačce. Ty jsou řečí známek takovéto: Rinat 7 – Míra 6, Bulhar 7, Lehy 5, Pavel Sivák 5 – Chazri 5, Teplucha 5, Hans 5, Campo 5
