Reage boys - Améby AFC A 3:5 (1:2)

Od posledního zápasu jara s Amébami sice již uplynula pěkná řádka dní, bylo by na místě se spíš zabývat našimi podzimními soupeři, ale ať je zpravodajské povinnosti učiněno za dost…takže věci se měly následovně:

Byla neděle 17.června, kdy nám kalendář ukazoval, že v tento den mimo jiné došlo k povstání dělníků v NDR v '53, v '88 předminulého století se narodil Heinz Guderian a událostí asi nejvýznamnější byl fakt, že svátek slavil Adolf 88.

Vzhledem k rasovému složení našeho mančaftu, kdy o Árijce nezavadíš, jsme se rozhodli, že strýčkovi Dolfimu v jeho významný den radost rozhodně neuděláme, schválně prohrajeme. A jak jsme řekli, tak jsme také učinili!!! Pravda, soupeř se celkem cukal a kdyby ho z kraje druhé půle nepodržel rozhodčí (defender na brankové čáře zaskočil za svého gólmana a rukou z branky vyplácnul Richieho dorážku – delegované jelito na čáře správně pencli odpískal, ale místo červeného terčíku ukázal provinilci nepochopitelně jen žlutou…), mohlo s ním být zle – nedobře. Naštěstí naše jarní forma byla v pravdě zdrcující, a tak jak jsme bez sebemenších problémů z kraje druhé půle otočili z poločasových 1:2 na 3:2 pro nás, nechat překlopit výsledek ve zbývajícím čase na konečných 3:5 pro Améby bylo již kinderspielem.

Důstojně jsme tak zakončili naší nejpovedenější sezónu ve čtvrté lize a po dlouhých sedmi letech se tak konečně mohli radovat ze zaslouženého sestupu do ligy páté.

Závěrem ještě dáme prostor psaným médiím, konkrétně Týdeníku Hanspaulky, jenž o tomto našem show napsal, že „Améby prokázaly větší touhu po vítězství a v přestřelce otočily skóre ve svůj prospěch.“

Reage boys:

Rinat – Prasátko, Bulhar, Lehátko, Pešíno – Gondík, Míra, Hans

góly: Gondík 3