Reage boys - Lachtánci 1.WC 2:2 (0:1)

Na 6. kolo nám přibyl papírový vrchol podzimu, zápas proti Lachtánkům. Důvod? Prostý – když si trochu zapřeháníme, nazveme toto klání derbíčkem. Poprvé jsme se totiž s tímto soupeřem potkali už víc jak 20 let zpátky a v průběhu let jsme na sebe, ať už v lize nebo v zimním poháru, sem tam naráželi. A co si tak pamětníci v našich řadách pamatují (v aktuální sestavě na zápas se nacházeli pouze dva), nejednalo se vždy o úplně idylická klání, na první dobrou si nelze nevzpomenout na Richieho červenou za vyloktování soupeře ještě na karlínském škvarku, nebo kartónek stejné barvy pro Dacájeva za ruku (ruce…) za zmaření vyložené šance soupeře.

Úvod zápasu byl vyrovnaný. Na straně soupeře největší nebezpečí pro naši branku logicky znamenalo útočné duo M + T (nebudeme dalším soupeřům napovídat, o koho konkrétně se jedná, ale pohled na tabulku střelců dává na tuto otázku jasnou odpověď), u nás se hra točila v první řadě kolem Čutky, jenž si mazaně na druhý den naplánoval návštěvu zubaře, aby se na nás po roce opět mohl přijít podívat. Obraz hry změnila 15. minuta, v níž M neomylně našel autovým vhazováním na vzdálenější tyči nohu osamoceného T a bylo to 0:1. Od tohoto momentu byli Lachtánci výrazně lepším týmem a že jsme v poločase tekli jen o gól, bylo naší obrovskou klikou.

Když jsme pár minut po začátku druhé půle opět inkasovali po soupeřově standardce, tentokrát po přímém kopu, nevsadil by na nás nikdo ani zlámanou grešli. Aniž bychom si cokoliv řekli, aniž by na hřišti proběhla nějaká bouřka (drobná rozepře Dacájeva s T se nepočítá…), jsme však do toho šlápli a i za cenu hry na maximální riziko jsme rázem byli tím lepším týmem my. A když si pak ve 44. minutě na Čutkovu zpětnou přihrávku naběhl Dacájev a z hranice vápna pravačkou gólmanovi Lachtánků poslal míč pod klacek, byli jsme zpátky ve hře. Dál a dál jsme se hnali za vyrovnáním a za naši aktivitu jsme byli odměněni v minutě 53., kdy na pravé straně beci soupeře dopřáli trochu místa Gondíkovi a to se holt nevyplácí – 2:2! Ve zbytku zápasu chtěly oba týmy strhnout vítezství na svoji stranu, ale když na naší straně neuspěl v šanci Gondík, na straně druhé dost možná gólová střela M trefila jen do zadku jednoho ze svých spoluhráčů, do závěrečného hvizdu rozhodčího se již skóre nezměnilo.

Před zápasem jsme dost možná mysleli na víc, jak je zisk jednoho bodu, ale vzhledem k průběhu zápasu musíme být i s tím jedním bodem spokojeni. Buďme realisté, víc jsme si za předvedenou hru nezasloužili.

Reage boys:

Jirka – Sam, Čutka, Gondík, Arab, Dacájev – Šimon, Panýře, Filip

góly: Dacájev, Gondík